Miluješ ho.
Ale takhle už to dál nejde. Nejste rozhádaní. Nejste na pokraji rozchodu. A přesto se vedle něj cítíš sama.
Možná spolu fungujete navenek normálně. Možná si ostatní myslí, že máte hezký vztah. Ale ty víš svoje.
Chybí ti blízkost.
Chybí ti zájem.
Chybí ti pocit, že tě opravdu vidí.
A nejvíc bolí tohle:
Že to nedokážeš říct tak,aby to konečně pochopil.
REALITA, KTEROU SI MÁLO KDO PŘIZNÁ
Vztahy většinou nekončí hádkou.
Končí tichem. Tím, že přestaneš říkat, co cítíš. Protože už jsi to zkoušela.
A nic se nezměnilo.
Tak radši mlčíš.
Ustupuješ.
Přizpůsobuješ se.
A postupně v tom vztahu mizíš.
Možná čekáš, že se to nějak změní samo. Že přijde chvíle, kdy to konečně pochopí. Možná jo. Ale možná taky ne. A pak tu budeš za rok. Ve stejném vztahu.
Se stejným pocitem.
